Mezi upíry vlkodlakem?

22. února 2009 v 19:08 | Achája Eressiel |  Happiness Is a Warm Gun

Naštěstí ne:D Narazila jsem na pár testíků a pořád je lepší dělat cokoli než úkoly na výtvarku.
V pátek jsem se překonala, ruplo v bedně a dobrovolně se rozhodla vidět Twilight. Četla jsem to po vánocích, zítra se chystám načít Eclipse. Nemužu se dočkat:) Ale ten film...:D Četla jsem i viděla Eragona, takže mě to moc nepřekvapilo. Jen jsem celou dobu matce a bráchovy vysvětlovala, že tohle tam nebylo, tamto je jinak a na tohle zapoměli a jak se to vlastně celý má mít. Kdybych to brala jako něco na knížce nezávislého, což jsem těžko, je to celkem fajn film. Ale stejně je na tom nejlepší hudba. Soundtrack už mam nějakou dobu:)

○○○
Taky jste teď měli prázdniny? Já sice nebyla doma celou domu, ale stejně to strašně uteklo a zase jsem nic neudělala. Jen včera jeden úkol z angličtiny, na druhej už asi nemam. A dějiny. Ale ta výtvarka, to vubec. Asi věnuju maximálně půlhodiny na zhodnocení situace a nějak to spatlám, ať je to za námi. A pak, nic:D Mohla bych si ěnco pustit. Mam v kompu tolik věcí co jsem neviděla. Ale te´d žádnou upírskou novinku. Mam náladu na Hvězdnou bránu. Ale tu starou. Narazila jsem totiž na hlášky z prvních 6. sérií a strašně se mi zastesklo po Jackovi. Ten starouš je opravdu nezapomenutelný:)
A nebo bych mohla začít ty návleky pro Marťu. Doufám, že ona 3. díl Twilightu ještě nečetla, by měla navrch, když jsem jí ty 2 díly půjčila. Ty určitě dočetla tak v úterý a pak celý týden nevěděla co dál. Jako já, když jsem to dočetla:D
•••
Sněží a sněží. No, teď zrovna skoro ne:D Ty liberečáci si to asi objednali. Podplatili ty nahoře, aby rozthali všechny peřiny a pořád se to sype. Asi mají hodně peřin:D No, ale představte si to, kdyby byl Mistrák bez sněhu, taká ostuda:D
Dneska jsem měli na oběd Takos či co a koukali jsem při tom na závody. Nebylo to tak nudné, jak se zprvu zdálo. Ten týpek co těsně před koncem upadnul, bylo mi ho líto. Když celou dobu jel a pak ve vteřině přišel o medaili.
Oh , myslim, že zase budu předávkovaná černýho čaje. To se vždycky motá hlava a hrabe. Takže jako vždy:D Jednou jsem se v tohmle stavu pokoušela učit dějiny. Vlastně to je asi 2 týdny zpátky. No to bylo něco. Já si už zápisky píšu částečně vlastním jazykem a jak jsem si to zkráceně přepisovala(malilinkatej taháček:D) a přeřikávala si to ve srozumitelné verzi... Wow:D
○○○
Včera nebo asi spíš předevčírem jsem byla konečně venku užít si toho sněhu. Celý den jsem si říkala, jestli se k tomu dokopu, ale nechtělo se mi oblíkat tolik vrstev. Nakonec jsem stejně musela. Začalo mě to tu strašně dusit. To se stává až moc často. Uvařila jsem si konev čaje, ještě nerozhodnuta a tech 5 minut v kuchyni za společnosti zbytku rodiny mě přesvědčil. Nedá se tu vydržet. Tak jsem jen doděla ten čaj, nabalila se jak cibule a v 5 večer vyrazila do polí, aniž bych to někomu řekla. Bez telefonu, čehokoli. Vzala jsem svůj milovaný šátek a zabalila se do něj jako ty paní na východě. Místo čepice a šály zároveň. Povedlo se mi to asi na 3. pokus:D
A sotva jsem vylezla ven a udělala pár falešných stop, mou vidinu bílé samoty zkazilo združení ženských z vesnice. Asi 15 bab se vydalo na výlet stejným směrem, jako jsem chtěla jít. Pořád se zastavovali a bavili se hrozně nahlas. A dlouho kempily na mostě, kudy jsem musela projít. Tak jsem to mezi tím vzala jinou loukou a než odešly jen stála pod strání trnek, skoro po kolena ve sněhu a.... stála. A čekala. Až se hnou. Když byly bezpečně daleko, přešla jsem most a vydala se druhou loukou. Tam chodim nejčastěji. Ony šli naštěstí po silnici.
•••
Ale vážení to byla schýza. Chvíli jsem šla a pak ssebou jen praštila do toho sněhu a ležela. Koukala do nebe a nechala na sebe sněžit. Vlastně to vypadalo jako jednolitá šedá plocha. NE jako něžné, vzdušné nebe v létě. Jako těžký nepropustný strop. A vy jste se celou dobu báli, že tu tíhu neunese a spadne vám na hlavu. S šátkem kolem hlavy zmizelo periferní vidění. Takže žádně stromy, nic. Jen všude ta šedá. A ze zhora, i když bylo těžko určit, kde je nahoře, pořád padaly ty malé bílé věci. Při dopadu na obličej štípaly a za chvilku roztály. Ovšem skrze Oči sněhem zaváté, nejde moc dobře vidět. Po čase ty chuchvalce padali větší a hustší a tak i více do očí. Všechno nasvědčovalo tomu, že padají z nebe, to je to nahoře(já vim, kde je nebe) směrem k zemi, kde jsme ležela já. Jestli jsem to byla já. A to všechno kvůli gravitaci. ´Vidíš? Nechávají ji puštěnou i přes víkend!´*
´Neexistuje čas ani prostor. Všechy míry se slily do jedné. Možná uplynula hodina, možná tři kilometry. Možná přišlo šílenství.´**I když jsem nedokázala rozeznat směr a byla mi celkem zima, nebyla jsme schopná se zvednout, pohnout. Nebyl důvod.
´Tělo jí bledne a mizí, rozsypává se v obláčku fialových jisker, šaty na zemi tají jako hrst sněhu.´**
Ta malátnost a zapomění, nemyslet na svět... Velice příjemné. Proč chodit zpátky? ´Za okamžik jsem sám pod nebem, které prosí, abych do něho spadl, utonul v mračnech a stal se dalším člověkem, který nezná hranice mezi světy.´**
Zima nakonec začala zalézat pod kabát neúprosně a vrátila tak vědomí v reálný svět. Ale nechtělo se mi domů. Co tam? Rozhodla jsem se postavit sněhuláčka, dočista malého, smutného sněhuláčka. Měl každou ruku jinou, světlé vlásky a měřil asi 30cm. Bál se zůsta tam sám, tak jsem ho vzala sebou, cestou domů. Ale v půli štreky upadnul a rozbil se. Zpravila jsem ho a šlo se dál. Ale on to udělal znova a já taky. Dál už nechtěl, tak jsem ho nechala na mostě. Stát na zábradlí. Jednou musí spadnout. Na lávku, nebo do vody.
Obešla jsem celou zahradu, aby mě otec neviděl se vracet. Zahlédl mě jen soused, zevlující u okna, když jsme se stavila na hřbitůvku. Následně se ukázalo, že jsem byla pryč skoro hodinu(jenom) ale jak se dalo čekat, nikdo si nevšiml, že jsme odešla. Výsledek celého testu se tedy ukázal kladný a to, že elf dokáže zmizet i objevit se bez povšimnutí.
A taky, ´řekli jsme si toho mnoho o tom, jak se chovají prostor a čas. Ale co to je? Upřímně řečeno, nemáme ponětí. Jediná věc, kterou si můžeme být jisti je, že zdání může klamat.´***
○○○
Asi je čas na tu výtvarku. A něco si pustit. Třeba soundtrack k Twilightu. Nebo Paramore. To je víceméně totéž.
•••
*Holistická detektivní kancelář Dirka Gentliho. Douglas Adams
**Bludiště odrazů. Sergej Lukjaněnko
*** Darwinovy hodinky. Terry Pratchett

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zuse zuse | Web | 27. února 2009 v 8:30 | Reagovat

Já nemám ráda filmy podle knížek...protože mě to vždycky zklamme...Třeba Eragon byl podle mě hodně ochuzenej, o ty nej věci, pochopitelně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
banner azheimer
TOPlist
Eastern Dragon Egg on Dragonadopters
Western Dragon Egg on Dragonadopters

Dark Dragon Egg on Dragonadopters
Strider on Dragonadopters

Western Dragon Egg on Dragonadopters
Dino Egg on DragonadoptersWestern Dragon Egg on Dragonadopters

Plesiodragon Egg on Dragonadopters