Po 2 letech či století, Romance zůstává

3. června 2009 v 22:10 | Achája Eressiel |  Happiness Is a Warm Gun
Dočetla jsem Pýchu a předsudek, přesně jak jsem chtěla. A definitivně mi to vlezlo na mozek. Nebo na to, co zněj kdysi dávno zbylo.
Je to naprosto okouzlující a krásné. Včera jsme to samozřejmě nevydržela a pustila si znovu film. Nedá se to srovnávat. Ani jedno není špatně, nebo dobře. Každé je trochu jiné a obojí naprosto bezkonkurenčně skvělé a nádherné. Samozřejmě jsem se smála skoro u všeho, co bylo míněno jako těžká romantika. Nebo aspoň usmívala. A jen z důvodů mě sotva známých jsem propukla v pláč ke konci filmu, když Elizabeth byla na raní procházce a uviděla pana Darcyho, jak se blíží... Ta scéna mě tak ohromila, dojala a přiměla k depresi, že jsme se nemohla uklidnit ještě hodnou chvíli. Přesto, že jsem ten film viděla již mnohokrát. Knížka nebyla tolik přeslazená a přesto, nebo právě proto perfektní. Velice mě pobavilo, že na zadní desce psali, jak je ten román realistický. Možná tenkrát pro ně. Ale pro mě a teď je to příliš krásná pohádka a to vědomí, že je založena na dobových zvycích a běžném chodu tehdejšího života, to jí v mých očích dodává ještě na zajímavosti. Asi proto, že mám slabost pro všechny věci aspoň trochu dobové, skoro jedno z jakého období, i když mám pár oblíbených. Jako třeba počátek 19. století.
Zítra se pokusím stihnout knihovnu, abych to mohla vrátit a půjčit si nejlépe Rozum a cit, nebo aspoň Emu. Což znamená, že tahle nálada, to podivně slušně vytržení mě asi jen tak nepřejde, jestli moje plány vyjdou:)
Ale je ještě jedna důležitá věc, vlastně dvě, vztahující se přímo k dnešnímu datu. I když k duchu předchozího a budoucího řečnění se to moc nehodí. Ale to jsem celá já.
Dnes 3. června jso to přesně 2 roky od události tenkrát tak důležité.

Touhle dobou, ale tenkrát jsem byla já a moje drahá Wendí v Praze v T-mobile aréně a nezřízeně jsme si užívaly. Koncert My chemical romance pro nás byl splněný sen, nejlepší akce do té doby a mnoho dalšího. S odstupem vím, že potom jsem měla ještě 2 o něco lepší koncerty. Ale každý z těchto byl rozhodně jedinečný.

Je sice pravda, že My chem už jsem dlouho neposlouchala a v nejbližší době se ani nechystám. To ovšem neznamená, že jsem na ně zanevřela. Jen se stalo, asi před rokem, že jsem se jich trochu přeposlouchala a už to nešlo snášet. A ikdyž už je teď nepotřebuji, jako jsem potřebovala před dvěma lety a ještě loni v zimě, nezapomněla jsem. Mnohokrát jsem na ně dneska vzpomněla cítila jedině vděčnost. Vděčnost za to, že jsem tam mohla být a opravdu si to užít i přes to všechno, co se nám tenkrát povedlo, nepovedlo a přihodilo. Bylo to nezapomenutelné. Vděčnost za to a to především, že jsem vůbec měla tu čest, to štěstí je kdy poznat. Kdyby ne, nebyla bych tu. Nebo možná byla, ale nebyla bych to já. a kdybych to byla já, ale jiná, nebyla bych poznala, nebo možná poznala, ale mnohem déle všechno to ostatní. Před tím jsem poslouchala jen pár skupin a nic jiného mě nezajímalo. Pak přišli My chem, vřítili se mi do života jako bouře a ukázali mi svět showbysnysu, života a smrti. Zachránili mě mnohokrát jak před světem, tak před sebou samou. A rozšířili mé chudé obzory v hudbě. Díky nim jsem se dostala ke spoustě skupin a interpretů, které si stále občas nebo velmi často poslechnu. A ti mě zase dostali k dalším. Až se stalo, co je teď, že mám v poslouchání tolik na výběr, že si nemůžu vybrat, spíš než, že by nebylo z čeho.
Nedá se to dost dobře popsat. I když už je neposlouchám, mám radost, když je slyším třeba v rádiu. Už nesleduji všechny novinky, ale když se ke mně něco donese, jsem ráda. Pořád se škodolibě bavím na jejich účet. Nedávno jsem četla, že se jim narodila dcerka. Popravdě jsem dočista zapomněla, že Lyn byla těhotná, i když jsem to věděla. Spousta nás si přála kluka, protože bylo jisté, že po tatínkovi by byl stejně slečinka:D Ale pravá slečna je taky v pořádku. Až na to jméno. Ze začátku jsem ho nepochopila. Pak se mi nelíbilo, všichni byli za to, že je to spíš jméno pro kluka. I když já bych ho pojmenovala Jessy. Jak chlapecké jméno:D Ale když jsem nad tím dnes přemýšlela, začalo mi to dávat perfektní smysl. Bandit Lee Way zní jako perfektní přízvisko pro komiksového hrdinu! To bude jistě ono. Co jiného jsme mohli od pana umělce a jeho ženušky čekat:)
No, takže přestože už je nevyhledávám, už ani nezavrhuji a přes občasné výčitky, že jsem nevděčná, hlavní pocit, který v jejich spojitosti stále častěji a silněji pociťuji, je vděčnost.

Ovšem, říkala jsem, že datum má dva významy. V den koncertu se nám narodila 2 koťata. Jistě, ta se u nás rodí často, ale ne ve významné dny. Černý princ Sameth a mourovatá Růženka. Slečna je již dnes paní, když jsou jí 2 roky. Avšak můj nesmilovanější Sam nás opustil před necelým rokem. Nikdy na to nezapomenu. Stávalo se nemile často, že mě nejmilejší kocourek byl obětí zlomyslného osudu. Se Samem jsem si prošla více strastmi, a když se to stalo naposled, nebolelo to tolik, protože jsem ho pustila již dřív. Ale stejně to nebylo lehké. Vrátila jsem se tenkrát z Malováku, kde jsem poskrovnu slavila 1. výročí koncertu a jejich narozenin. Nedlouho potom jsem měli jet na dvoudenní školní výlet. Nebyl pro mě pražádnou radostí a jen malým rozptýlením od černých myšlenek. Protože pár dní před tím se náš Sam ztratil natrvalo.
Věděla jsem to a v té situaci mi ohromně pomohla moje drahá Wendí, která ho měla také ráda. A tak trochu příhodně i ironicky, My chem měli zase chvíli co zachraňovat.
A teď jsem si vzpoměla, že Sam odešel rok po tom, co byl zavražděn můj stejně milovaný Moony. S ním jsem se musela rozloučit tři týdny po koncertu, když jsem se zrovna začala dostávat z velice hlubokých stavů zoufalství. Nebylo překvapením, kdo mi tenkrát opět pomohl.
Děkuju...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Keliiss Keliiss | E-mail | Web | 4. června 2009 v 11:41 | Reagovat

Počkat, počkat!
Tys předtim ještě Pýchu a předsudek nečetla! No teda, že se nestydíš ;-). O hodně jsi přišla, co? Je to úplně jiný než filmy a je to hlavně úplně jinak vtipný, nebo spíš jinde. Ale obojí trojí je naprosto dokonalý (i když lepší je ten film s Keyrou).
K My chem toho moc dodat nemůžu - jelikož je nemam tolik oblíbený jako vy dvě. Nevim, nějak mě nic nenutilo snažit se o překlady textů, i třeba jen zběžně a tim to asi bude ...
:-?. Ale co, žiju i bez nich - občas teda něco zaslechnu ale relativně bez nich a žiju taky.
Jo a to mě ještě napadlo, ty jedeš s náma taky na ten reggae-ska fesťáček? Já nevim, jak to bude vypadat, ale kdyby to všechno vyšlo, tak to bude pěkná pakárna, to se těšim :-D
P.S.: A máš odpověď na komentář u mě.
Tak já se jdu zaobírat jinejma frekvencema myšlenkovejch pochodů  :-):D

2 Achája Eressiel Achája Eressiel | 4. června 2009 v 22:02 | Reagovat

Nojo nojo, já zase četla všechno poslední:D Ale stálo to za to:)
Heh, MCR, myslim, že už nemam co dodat, pokud jsi to celý četla. Maj pro mě stejnej význam jako SP, jen uplně jinak. a u SP jsem teď zase zpátky, s nima si jde taky vystačit:)

3 Keliiss Keliiss | E-mail | Web | 6. června 2009 v 0:18 | Reagovat

Ach Proud and prejudice, jaká to krása.
Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění se neobejde bez ženušky ... :-)
MCR vám ani nikomu samozřejmě nevyvracim, plně to chápu, já zas někdy ulítnu někam trochu mimo, co zas vám neni přímo po chuti. To už je světaběh. ;-)
Tak All You Need is Love!

4 --Ondra-- --Ondra-- | 7. června 2009 v 21:20 | Reagovat
5 Mon@ Mon@ | Web | 8. června 2009 v 16:40 | Reagovat

Ahoj! Máš nádhernej blog! Fakt... nejenže mě baví kreslit, ale poslouchám také Simple plan! A to pozadí na tvých stránkách... jak si to udělala? Nechtěla by ses spřátelit? Ozvy se prosím... měj se  :-)

6 Mon@ Mon@ | Web | 9. června 2009 v 15:54 | Reagovat

Jo moc děkuju tak já si tě tam dám jako spřátelenou! :-)  :-D

7 yellow yellow | E-mail | Web | 10. června 2009 v 18:26 | Reagovat

Pýchu a předsudek sem četla asi před třemi roky. Tehdy jsme si mohli vybrat, co budeme dělat v době přijímaček. Nakonec sem usoudila,že přibližně dvouhodinový kino v angličtině mě nazabije a tak sem se dostala na Pýchu a předsudek. Film mě naprosto uchvátil a přinutil přečíst knížku. Nakonec sem jich přečetla několik dalších (Emma, Rozum a cit,...), ale film na mě zapůsobil asi nejvíc. A to sem antiromantik.
PS: To pozadí jsi kreslila ty, nebos ho někde našla. Jestli je to tvoje práce, tak je to fakt skvělý.

8 123456 123456 | 11. června 2009 v 19:20 | Reagovat
9 pepíno pepíno | Web | 12. června 2009 v 16:35 | Reagovat

Check my web díkes kejmo máš to tu pěkné

10 enterona enterona | Web | 12. června 2009 v 20:41 | Reagovat

Kvůli kočkám je mi tě hrozně líto. My jsme měli nejkrásnějšího (nejmilejšího, nejhodnějšího, to má asi každý) kocoura a loni se ztratil a nenašel. Doteď mi chybí...
A jinak, chm, no, děkuju. I když moc nechápu, proč zrovna já a ten blábol, potěšilo mě to :)

11 Joly Joly | Web | 12. června 2009 v 21:40 | Reagovat

Já kočky nikdy neměla, ale musí bejt určitě hrozný, když tě opustí.  :-(

12 Achája Eressiel Achája Eressiel | 13. června 2009 v 19:12 | Reagovat

[10]: Tvůj blábol byl vyjímečný, neni za co:)
Jo kočky, s nima je to těžký....

13 mara mara | Web | 20. června 2009 v 20:30 | Reagovat

super blog jo a koukni se na muj blog pls :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
banner azheimer
TOPlist
Eastern Dragon Egg on Dragonadopters
Western Dragon Egg on Dragonadopters

Dark Dragon Egg on Dragonadopters
Strider on Dragonadopters

Western Dragon Egg on Dragonadopters
Dino Egg on DragonadoptersWestern Dragon Egg on Dragonadopters

Plesiodragon Egg on Dragonadopters