Nač Bílou paní, když máme na hradech muzikanty?

2. srpna 2009 v 20:10 | Achája Eressiel |  Happiness Is a Warm Gun
Tádydá. Ehm:D Minule byla řeč o velice nebezpečné a z větší části naštěstí zapomenuté hudbě. Dneska to bude něco lepšího:)
Asi se ze mě stává soukromý cestovatel, nebo jak to nazvat. Pro změnu na poslední chvíli jsem se rozhodla, že i když nikdo jiný nejede, nenechám si přeci ujít České hrady na Bezdězu.
Chvíli trvalo tam trefit, ale povedlo se a já hned koupila lístek a běžela se podívat, jak vypadá areál. Prohlídka skončila asi po minutě, kdy jsem si všimla, že na 1. stage zkouší za plachtou Chinaski. Zbývala sice ještě hodina, než měli hrát, ale já zamířila rovnou pod podium a vybrala si dobré místečko u zábran, vedle těch pár bláznů co už tam taky čekali.
Během té doby z poza lesa vyšlo slunce a jak vím, přes poledne to pořádně praží. Úplně jsem cítila, jak mi to sežehává pravou ruku a obličej. Přes den jsem se samozřejmě spálila ještě víc i když byla snaha vyhledat stín. Krom toho, že moje světlá kůže byla v tahu, to nedělá dobře ani ekzému. Přesněji řečeno je to jeho příčina. Takže zatímco jednu ruku jsem měla rudou od slunce, druhou od vyrážky. Pak se jeden diví, proč nemám ráda léto. (objevuje v sobě upíří geny:))

Tož, než Chinaski přišli na scénu, pročetla jsem celého průvodce po hradech, znechuceně pozorovala okolní lidi a nechápala, co tam někteří z nich dělaj a taky se snažilo spočítat, kolikáté vystoupení Žároviček už to zažiju. Nejsem si úplně jistá, ale mohlo by to být číslo 9.
Chlapci, no spíše pánové přišli a rozjeli to jak je zvykem. Až na to, že v předních řadách skoro nebyl slyšet zpěv. Pak už to trochu zvukař vylepšil, na Žibusovo časté napomínání, ať nespí. Stejně jsem většinou zpívala jen po paměti. Když už po tolika vystoupeních vím, co od nich čekat, pořád mě to baví. Pozorovat ty jejich blbůstky, grimasy a tak vůbec… Zmínila jsem někdy, že Kuži je strašný manekýn?:D Oh a ujistila jsem se ve faktu, že na tý krabičce na zvuk, co mají někde na sobě má napsáno Kůžička:D
A taky se projevil můj talent dobře si stoupnout, ve většině případů, stejně jako teď je moje pozice někde vlevo. Takže jsem stála přímo před Frantou a často jen s přihlouplým úsměvem sledovala jeho ruce. Není snad větší slasti, než sledovat skvělé kytaristy při práci. Moje oblíbená činnost:) Zvláště takhle zblízka, jeden by se z toho rozplynul.
Ale taky přišla slabá chvilka jako na RfP. Uskutečnil se experiment, neboli opět po letech hráli Tabáček. Michal prý, že když se nám to nebude líbit, ať dámě vědět. Což o to, to by nevadilo, horší je, že jsem zase moc poslouchala text a momentálně je to ještě smutnější než Vakuum, které jsem tentokrát přežila bez úhony.
Při Slovní pyrotechnice nám bylo sděleno, že všichni naši politici jsou kretonu, jako by to svět nevěděl, že:) Jinak se žádná překvapení nekonala, ale srandy bylo dost.
Konečně jsem si prošla areál, koupila pití a usadila se ve stínu na doslech druhého podia. Tleskač mě nezajímá, ale nebylo co na práci. Ovšem děsná sranda, když jim někdo 2x během hrané vypnul proud. Až zpětně mě napadlo, jestli to nebyla sabotáž za jejich kontroverzní texty. Tou dobou za mnou byl takový ten nafukovací reklamní oblouk. Pod ním seděli lidi a vždycky když vypadl proud vypustilo se to a spadlo na ně. Kůlna:D
S vědomím, že už vím, co hraje Aničky oblíbená kapela jsem šla podobně strávit dobu na Skulině, konečný závěr, nelíbí se mi to. Ale po cestě už jsem nemohla déle odolávat a zastavila u stánku, co jsem obhlížela před tím. Způsobil mi totiž málem infarkt. Trička a cd Chinaski, to by nebyla taková věda. A totéž od Sunshine se často nevidí. Podívala jsem se pořádně a našla opravdový poklad. Velvet suicide. Staré cd Sunz, co už se rok snažím najít na netu. Jen za 200,- No kdo by odolal. Je moje vážení a navíc bylo poslední, co tam měli. Jsem to ale šťastný… Co vlastně?:D
Nevadí. Když se hrálo na druhém podiu, pořád jsem seděla ve stínu, daleko naproti hlavní stage. Vedle mě si sedaly 2 holčiny, zatímco rozkládaly deku, podrobila jsem je rychlému zkoumání a došla k názoru, že jsou to jisto jistě lesbičky. Jen si sedly, daly si pusu. Mam ze sebe děsnou radost:D Moje úsudky se v tomto směru moc nepletou. Ještě aby jo, když má jeden nejlepší školení slash povídek a Queer as folk. To se pak hned pozná. Stačí vědět, co hledat:) a cože hledat? Cokoli. Obě slečny byly trochu při těle, hodně krátké rozježené vlasy a ta jedna, očividně akčnější i pár pearcingů. Vypadala v celku drsně a trochu jako můj jediný vzdálená bratránek. Když jsem ho léta neviděla. Občas se líbali, ne zrovna nenápadně a zmíněna se pak rozhlížela a zdála se zklamaná, že nikdo nemá poznámky. Ale to neviděla ty pohledy, co já. Né znechucené, ale spíš nechápavé, překvapené. Rozhodně ne ode mně. To byl spíš opačný problém:D
No ale dál už. Hrál Divokej Bill s Čechomorem. Dohromady i zvlášť. A úplně nakonec, aby jich prý nebylo na podiu málo, si pozvali Matěje Rupperta a zahráli eight days of week od Beatles a to vám bylo něco. Billy sice už neposlouchám a Čechmor ne tolik jako dřív, ale stejně to bylo strašně fajn je zase vidět. A když hráli spolu, bylo to opravdu super.
Chtěla jsem se jít podívat na Kašpárka v rohlíku s Nardám, ale stihla jsem jen konec. Pak nebylo co dělat a já byla strašně naštvaná, že když sebou pořád nosím tužku a papír, tentokrát ne. A ten Bezděz na kopci vypadal tak lákavě. Odstřelit. Mě, ne ten hrad. Ale jen do doby, než jsem našla stánek, kde si malovali děti. S dovolením jsem se tam vetřela, naštěstí byl dobrý výhled a hurá do práce. Pak jsem zase měla chuť odstřelit ty ´umělce´. Hned vedle hrál Vladimír 518 či co a ještě někdo. Řeknu vám, něco tak strašnýho se jen tak neslyší. A taky bych ráda věděla, proč mezi lidmi způsobuje pozdvižení, když někdo hypnotizuje hrad na kopci a nedaří se mu ho realisticky aspoň naskicovat. Modrou pastelkou. Stalo se. Nějakej mladík si to chtěl dokonce vyfotit, tak prosím. Taky mě tam otravoval jakýsi pochybný osoba, předtím ve frontě na pití mi říkal že mám pěkný vlasy, ale byl úplně na mol. Nevím co mi chtěl pak, neslyšela jsem ho. Ale pochvíli mě jinde našel znovu a chtěl mě pozvat na panáka. Ovšem když přijde na chladná odmítnutí, nenajdete v okolí lepší ledovou královnu:)
Od milé paní v tom stánku jsem dostala záložku do knížky, jen proto, že se jí ten můj pokus líbil:)
Hráli Monkey bussines, ale to mě nebere, tak jsem padla před menší stage, kde zkoušela za plachtou Vypsaná fixa. Nevím čím to je, ale když oni zkouší, stojí to za to. Stejně jako koncert sám. Nemohla jsem se dočkat toho masakru, až to začne, ale zároveň jsem měla v plánu nuceně odejít dřív, abych chytla dobré místo vedle na Sunshine. Samozřejmě jsem nakonec nedokázala odejít, to prostě nejde. Hrálo se všechno možný, zpívalo, řvalo a skákalo. Prostě kůlny kopec:D Vymotala jsem se z davu sotva skončil přídavek a běžela na Sunz. Hrozně nenápadně jsem prokličkovala skoro k podiu, 2. řada pro změnu úplně vpravo. S tím jsem počítala, ale ze začátku mě mrzelo, že neuvidím na Pavla, s ním je vždycky sranda. Tož, na Jirku se taky dobře kouká. Viděla jsem i na Dana A Kay samozřejmě pobíhal všude. Sice neumím všechny texty, ale to není taková překážka. Stejně to bylo super, jen se mi to zdálo strašně krátké. Asi proto, že jsem na rozdíl od předchozího nehlídala hodiny a nikam nespěchala. Dává to smysl?:D Ne. Taky mě napadlo, že bych je mohla zkusit odchytit a nechat si podepsat to cd co jsem koupila. Ale pak jsem to nechala plavat. Někdy příště.

Musela jsem zavolat mámě a domluvit se, kam pro mě přijede. A pak hurá na Nicelanda. Toho jsem naživo ještě neviděla. Ze začátku se zdálo, že ho lidi snad vypískají. Ale průběžně jich spousta odešla a já najednou stála vepředu. Jejich kytarista opravdu umí, na to se dobře koukala, stejně jako poslouchalo. Navíc dělal kraviny a stříkal vodu z lahve po nějakých holkách. Je zvláštní, že to vadilo jen jim:D Bubeník má super afro a basák taky hrál dobře. A co se Nicelanda týká, fascinovala mě jeho ufounská kytara. Teda ještě před tím, než se stal nějakej zásek, uvažovala jsem o tom, jak ho v novinách srovnávali s Jamesem Bluntem. A najednou mi přišlo, že má hlas trochu podobný Brianovi. Placebo, vždyť víte. Až do konce jsem se té představy nemohla zbavit a hledala podobnosti.(Pustila jsem si Placebo a už mi to tak zase nepřijde. Ale ještě to podrobím zkoumání)
Celkově, jak je jeho cd klidné, to na živo umějí kluci pěkně rozjet, ale to bývá.
Abychom si to shrnuli, všichni podrobněji zmínění, kvůli kterým jsem tam jela stáli samozřejmě za to. Mám skicu Bezdězu, aspoň něco na výtvaru. A poklad největší, Velvet suicide, kterou si jdu teď konečně v klidu poslechnout, snad to přežiju:D
A abych tak řekla, Vypsaná fixa je nejlepší koncertní kapela, co jsem kdy viděla. A že jich bylo hodně. To jsem na nich byla třikrát, všechno v posledním měsíci. Nemůžu se dočkat, až na ně s holkama půjdem do Turnova. Oh a taky až jim vyjde Klenot, i když začínám mít strach z nových desek, kdo ví co nás čeká.
Tož hurá vstříc nekonečnu a nejistotě! Nebo tak nějak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
banner azheimer
TOPlist
Eastern Dragon Egg on Dragonadopters
Western Dragon Egg on Dragonadopters

Dark Dragon Egg on Dragonadopters
Strider on Dragonadopters

Western Dragon Egg on Dragonadopters
Dino Egg on DragonadoptersWestern Dragon Egg on Dragonadopters

Plesiodragon Egg on Dragonadopters