Otevřel oči. Otevřel dveře. Vystoupil. Pomalu se blížil. A najednou stál proti tobě.

15. srpna 2009 v 18:30 | Achája Eressiel |  Maybe Memories
John Lennon se asi konečně odebral do věčných lovišť. Přesto, jak každý vdychal, že mu to tady strašně sluší. Jenže už mu to tady slušelo přespříliš dlouho. 4 nebo 5 měsíců v nezměněném prostředí, to není nic pro mě. Původní plán byl zůstat u hippie, dostat sem zase kytky, možná něco letního. Ale jak to dopadá, když se plánuje, že:D Už dobu mám v počítači tenhle obrázek. Od začátku mě fascinuje. Prostě jsem ho musela použít. Tak jsem se jednou v noci, když se mi nechtělo spát ani nic, vrhla na photoshop. Tentokrát to netrvalo moc dlouho, mnohem horší bylo všechny ty okna napasovat sem na blog. To mi zabralo asi hodinu a další hodinu jsem prohrabovala barvy a nátěry, žádný odstín písma se mi nezdál. A to všechno asi na třikrát a mezi tím autoškola. Samozřejmě, sotva se povedlo všechno dodělat, přestalo se mi to líbit:D
Ta písnička pro mě opravdu znamená hodně. Zrovna tady jsem poprvé slyšela jméno Dorian Gray:) A skoro vždycky mě rozbečí.
Opravdu nevím, jak dlouho to vydržím, možná John zase bude nucen vrátit se ze záhrobí. On je přeci jen to nejlepší, co se mi povedlo vytvořit.
Ale možná zkusím něco úplně jiného. Nedávno jsem doma vyhrabala Radiohead a jsem unešená písničkou Creep. Jo, ještě jsem zapomněla. Ten text nahoře, co si ho nikdo nevšimne. To je kousek z Tears and Rain. Ano, ano, James Blunt. Moje oblíbená.

Vzpomněla jsem si, jak jsem kdysi s Wendou měly srandu z toho, že všichni mají okno, jen James má dveře(stará historka). To bylo v době, kdy jsme museli pro pochopení písniček hledat texty na internetu a tak vůbec. Při tvoření vzhledu jsem si pustila Back to Bedlam, což se neudálo hodně dlouho. Pak jsem si pustila ještě Daniela Powtera… Jejich 2 cd + jedno od Chinaski a Simple plan byly první céda, co jsem kdy měla. Ty co stály za to. A mě najednou chytla taková nostalgie. Budou to 4 roky, co tihle 4 interpreti znamenali celý můj hudební svět. A tak jsem seděla na zemi, stříhala kostice do korzetu, poslouchala Jamese a Daniela a vzpomínala na všechno co v jejich spojitosti bylo a kdo jsem byla já. Strašně mě třeba pobavilo uvědomění, že teď už nemám problém rozumět tomu co zpívají, když jen prostě poslouchám. Ježíš, všechny ty vzpomínky, to se prostě nedá vypovědět. Na chvíli jsem chtěla být zase v té době. Přes to všechno… Ale to je jedno.
Oh, ale Creep. Už jsme ji slyšela dřív, jen nevím kdy a kde. Ale naprosto mě uchvátila. Ten text, melodie. A pán zpěvák má strašně příjemný hlas. Musím se podívat, jestli tu nemáme další Radiohead. A jestli najdu vhodný obrázek, co by ten song vystihovat… kdo ví na co se můžeme těšit:D
Další zajímavé věc. No… Máma se dneska vrátila z dovolené. Eh, já ani nezmínila, že jsme byli celý týden doma jen s bráchou a tátou. Ona totiž minulou sobotu odjela, se svým, král mi odpusť to slovo, milencem, fuj tajbl, kola naložená až po střechu nebo tak, vlaku samozřejmě. Tím vlakem na konec Slovenska a na naložených kolech z vlaku vyložených hurá Podkarpatská Rusi! A jak se to u nás má, když si matka může jen tak odjet na dovolenou s tou osobou, zatím co její rodina je doma? To by mě taky zajímalo. ´Každém to ví, ale nic se neděje.´ Asi tak. U nás to tak prostě je. I Wendě bych to strašně ráda vysvětlila, ale já to stěží dokážu slovy popsat sobě. Oni dva jsou prostě rodiče. Stejný dům, stejné děti, stejné účty. Ale víc asi společnýho nemaj. Už tak 10 let? Ovšem to nic nemění na tom, že toho mutherfucker nemůžu ani vystát. I kdyby to byl jen soused(naštěstí ne, ale povedených sousedů máme stejnak dost) nebo prostě kolega z práce(ano) nebo jen někdo, koho potkávám na ulici, nemohla bych ho vystát. Jde o to, jaký je. A už dávno mě vůbec nezajímá, co má s mojí matkou. Zkazili se navzájem tak co. Ale když je kolem, vždycky to víte. Nejen proto, že mluví tak strašně nahlas, že je ho slyšet po celým baráku. Má naprosto blbý vtipy, bez humoru, blbý dva metry nahoru, blbej xicht, nepříjemném hlas, patent na negativní energii a velký… nohy. Oh a samozřejmě je to génius přes počítače, takže když se něco pokazí, vždycky je to on, kdo nám to musí zpravit. Pokud je to špatný , ještě je tu jeho kámoš Matrix, toho jsem viděla si 2x, v pohodě. Líbí se mi jeho přezdívka:) A taky je u nás pokaždé, když něco potřebuje on opravit nebo dodělat na kole, to zas umí můj tatík. Tvrdí oni. No prostě jakýkoli důvod motat se kolem nezůstává nevyužit. A i po všech těch letek, kdy jsem k němu nebyla milá, vstřícná a ani minimálně se zajímající … cokoli, jeho to prostě neodradí nebo je to takovej zabedněnec, že si nevšimne, no to mi neřikejte, že je to možný! Prostě si nedá pokoj a pořád se mi snaží podbízet, uplácet mě dárkama a děláním si srady z mojí mámy. I když bych si za společníka na pustý ostrov z rodiny vybrala možná bráchu, jestli někoho… pořád mám radši mámu než jeho. A nejsem žádná naivní slečinka, co si může koupit její přízeň za papírovém notebook s čokoládovou klávesnicí u příležitosti stavění mýho počítače. Nebo dřevěná kočka k narozeninám, co stejně potěší mámu, protože máme další dřevěnou kočku, na kterou se může prášit. Nebo když sežene hudebná dvd někoho, o kom matka zmínila, že poslouchám. Asi proto se pokaždé, když tu něco hraje, ptá co to je.
Ale když jsem po něm zcela vypočítavě chtěla dvd The Used, skoro mi příště vynadal, že ho to poslalo na čínský stránky. Nejlepší na tom je, že jsem si to dvd dokázala najít sama a on ne. Ha!
No prostě, chám, kašlu na to. Jeden by neměl takovou zášť dlouho dusit v sobě. Ale jestli mi ještě jednou řekne princezno… tak, tak se neznám! Kopnout ho do koulí, chtělo by to zvednout nohu hodně vysoko.
Původně jsem chtěla mluvit o tom, jak byla máma na Ukrajině, nebo v tý Podkarpatský Rusi, král ví co to vlastně je. Nepotkala medvěda ani vlka, ale očividně to bylo dobrodrůžo. Krávy chodili přes silnici, po cestách(slovo silnice je krajně nemístné) jezdili žigulící a kola dobrá tak do šrotu… A to jsem ještě neviděla fotky. Taky bych brala takový Útěk do divočiny. Ale rozhodně ne na kole a už vůbec ne s nimi.
Ještě něco jsem chtěla…
Uvažuju, že zkusím přihlášení do autorského klubu. Pamatuju si, jak tu bylo něco podobného před lety a vždycky se tam dali najít zajímavé věci ke čtení. Už teď to vypadá zajímavě i když je to na můj vkus moc populární. Ale už se tam dostalo několik mých oblíbených autorů, tak proč nebýt v klubu taky, že? Tedy jestli mě vezmou:)
A místo toho, abych začala něco dělat, jako třeba kreslit, učit se autoškolu nebo být jakkoli produktivní, kromě šití korzetu(menší umělecká a osobní krize) , začala jsem na sleduj.org koukat na Mrtví jako já. To je dobrý vážení:D Mam rozkoukaný teprve 3 díl, ale stojí to za to:) Jdu v tom pokračovat…http://www.intangibility.com/Photography/Travel/Ireland99/Day5/251_cows.jpg
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 cvok-cvok cvok-cvok | Web | 15. srpna 2009 v 21:53 | Reagovat

Na těch dvěřích vážně něco je..

2 Mon@ - twojeSB Mon@ - twojeSB | Web | 15. srpna 2009 v 21:57 | Reagovat

Nový desing? Hustý, líbí se mi... i když musím přiznat že tam ten se mi líbil víc...  :-)

3 Achája Eressiel Achája Eressiel | Web | 16. srpna 2009 v 2:03 | Reagovat

[1]: Jo, dveře jsou zajímavá věc:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
banner azheimer
TOPlist
Eastern Dragon Egg on Dragonadopters
Western Dragon Egg on Dragonadopters

Dark Dragon Egg on Dragonadopters
Strider on Dragonadopters

Western Dragon Egg on Dragonadopters
Dino Egg on DragonadoptersWestern Dragon Egg on Dragonadopters

Plesiodragon Egg on Dragonadopters