They will know, from the way you’re shining through

28. června 2011 v 11:13 | Achája Eressiel |  Happiness Is a Warm Gun
Tolik a tolik se děje zajímavých věcí a spousta se jich děje i mě. Co jsem se přestěhovala z koleje domů, před 11 dny, pořád někde cestuji a létám v oblacích. Stihla jsem víc než jindy za celý měsíc a ještě jsem se nezastavila na tak dlouho, abych se stihla vypovídat ze svých zážitků. Dnes odpoledne zase frčím pryč a vracím se zítra. Potřebovala bych, aby mé dny měly víc ne 24 hodin a týden víc než 7 dní, obzvláště tento.
Ale pěkně popořadě. Čím začít?


Minulou neděli jsme byli s milým na výletě a rozhodně to nebyl můj nápad, lézt na největší kopec široko daleko. Ale bylo tam krásně, i přes chladný vítr a výhled na velký kus naší krásné země. Cestou dolů, zpět do města se nám nepovedlo vyhnout pořádnému dešti a ač jsem nezmokla moc, mému nachlazení to zrovna nepomohlo.
Po dlouhém hledání povedlo se nám najít pro nás novou čajovnu a později, když i oni trefili, přidali se k nám dva chlapci, kteří s milým pracují. Znám je oba už delší dobu, jednoho tedy víc než druhého. Ale nikdy jsem je neviděla takhle pohromadě, vždy byl kolem ještě někdo další. Takže jsem až do toho dne vůbec nepojala podezření… Ale můj dlouho nepoužívaný gaydar spolu s intuicí zapnul v pravou chvíli:D Oni jsou vskutku rozkošný pár. A velice mě těší, že si totéž myslí o nás. Ach, kolikrát už jsem slyšela, jak se k sobě hodíme a že nám to spolu sluší! Přestávám z toho být nervózní a jen mě to těší.
Spirituál Kvintet - Starý příběh
Ale dál. Z čajovny jsme se všichni vypravili do nádherného secesního kostela na koncert velice zvláštního pána. Vyzařovalo z něj cosi šamanského a atmosféra při bubnování byla… nepopsatelná. Cítila jsem, jak mi v rukou pulzuje energie a chtělo se mi tančit.

Poslední dobou mám kolem sebe hodně bytostí se zálibou v bubnech a též jsem byla svědkem nejrůznějších bubnování. To se mi líbí:)
A později toho večera se mi dostalo cti, být uvedena do malého gotického království. Opravdu by si zasloužil nějakou skromnou tvrz k bydlení, to by teprve bylo něco. Nu což, každý máme sny…
Hmm, večeřet v deset večer a moc toho nenaspat, neboť do brzkých ranních hodin jsme mimo jiné prohrabávali jeho skříně plné látek a já byla donucena vybrat si několik kusů dyftýnu… Juchů, budu mít nové gotické šaty:D A to ještě nedošlo na skříně plné knih, abych šatům mohla vybrat vhodný střih.
Inu, nechtělo se mi druhého dne domů a nejen kvůli těm všem pokladům:) Už jste někdy viděli přesýpací hodiny, co se zasekávají!? To mě nepřestává fascinovat.


Po krátkém pobytu doma jsem v úterý jela za se pro změnu do Liberce, kde jsme s P. běhaly po městě v rámci Festivalu hudby, poslouchaly zpívání v knihovně i v čajovně, tančily v dešti, tančily irské tance v malé hospůdce, toulaly se nočním městem a permanentně dělaly ostudu, kdyby s námi byl třetí, aby se za nás styděl:D
Druhého dne ráno jsme jely do Prahy, ubytovaly se u její babičky a vydaly se na lov levných látek.
Ten vychvalovaný obchod mě velice zklamal. Ona si sice koupila bavlněné plátno na košili kostýmu markytánky, kterou jsem jí už stihla ušít. Ale já nepohledala bílého hedvábí na plachetku ani barevného lnu na nohavice a spodní šaty. (Měli jen růžový a fialový len, no chápete to?)
Spirituál Kvintet - Svět s náma houpá
Tak jsme tedy pomalu šly, couraly neznámými částmi města, až jsme došly na demonstraci proti zdražování knih. Navzdory vážnému tématu, bylo to příjemné setkání. Mluvili zajímavý lidé, třeba jeden cimrmanovec nebo Tomio Okamura a jejich proslovy byly plné zapsání hodných hlášek, ale o to smutnější, čím pravdivější. A my se přesto smáli. Zvláštní to vlastnost Čechů.
Celou tu dobu, až do konce demonstrace(17:00) bylo nesnesitelné vedro, my se ovívaly vějířem a z deštníku měly slunečník. Modlily jsme se za déšť jako předchozího dne. A když přišel, bez deštníku jsme zase běhaly ulicemi, promočené až na kost, obdivovaly architekturu zapadlých koutů Prahy, děsily turisty a byly rády, že nás tam nikdo nezná:D
Domů jsem se vrátila ve čtvrtek a v sobotu odpoledne zase jela s rodiči na malý folkový festival nedaleko. Spirituál kvintet byl dobrý jako vždy a ten zbytek taky nebyl marný. Jen u posledního AG Fleku už jsem trochu usínala, sžírána zimou a komáry. Ale byl to příjemný večer, tatík potkal spoustu kolegů z jeho předminulé práce, kde se poznal s mámou. A já se zase trochu vrátila do dětství, kdy mě hojně vozili po folkových festivalech a koncertech. Jen teď už tomu snad více rozumím a dokáži tu hudbu lépe vychutnat, co více, poslouchám ji právě teď.

Mé hudební obzory se vůbec nějak rozšiřují, málem už nedohlédnu na jejich konec a najde se jen málo druhů hudby, které nemám ráda.
Po malém průzkumu, má složka hudby v počítači dosahuje téměř 50GB a čítá na 10 000 souborů. Pak si má jeden vybrat, co chce zrovna poslouchat:D
Pochlubte se, jak jste na tom s množstvím hudby?

A pak neděle, ach neděle. Naplánovala jsem vzít milého na malou procházku v našich lesích a kolem rybníků. Tak přijel a šli jsme. A vzbuzovali u náhodných kolemjdoucích nepatrně větší pozornost, než když jsme někde každý zvlášť.

Prý potkal ve vlaku jednoho od Turnovských rytířů a protože na něm je šermířství vidět na první pohled, zapovídali se. Ještě že se neprořekl, kam jede. To by se na něj vrhli hned, že jim mě uloupil. Ale stejně na to dojde, neboť plánujeme navštívit je na nějakém vystoupení, což bude děsná sranda:D (Olivko ani slovo, prosím!:D)

Brm brm, ale zpět. Po malé procházce přes bláto a lezení po vyvrácených stromech a posedech, nastalo nevyhnutelné. Ale rodiče i milý přežili a vypadá to na vzájemný dobrý dojem. Uf. Dali jsme si u mě čajík a pro změnu já vystavila na obdiv své skromné království.
Avšak teď nastává nám krušná doba, neboť mám do pátku brigádu. A v sobotu odjíždím na Rock for people, jupíííí:D Takže nás čeká útrpných 10 dní, než budu mít čas. Ale už teď je v plánu setkání velkolepé, i s oněmi dvěma chlapci a možná i někým dalším, v té nově objevené čajovně.
The Cure - Friday I'm in love

Ale Rock for people. Nevím, jestli budu mít čas napsat, než odjedu, takže…Těším se snad už od března a vůbec nestíhám přeposlouchat si všechnu hudbu, které se tak nemůžu dočkat. Paramore byli to, co mě přimělo ke koupi vstupenky. A tajná naděje v My chemical romance. To bude divoké! Na ně se samozřejmě těším úplně nejvíc. Netřeba znovu opakovat, jak moc pro mě byli v minulých letech důležití. A zopakovat si jejich vystoupení po 4 letech a měsíci, přesně… juch. A co víc, jdu ve svém Killjoy kostýmu a snad se i setkám se spoustou skvělých lidiček, s kterými sdílíme zájmy nejen hudební, ale i literární, v čele s úžasnou spisovatelkou Teou:)

Ale než odjedu na ty 4 dny pod stan (a prošvihnu návštěvu širokého příbuzenstva a australského přítele mé sestřenky, s kterým bych prý jediná dokázala v pohodě mluvit), potřebuji se na chvíli zastavit. Vydechnout a nadechnout a načerpat trochu klidu a rovnováhy. Protože ač jsem šťastna a ráda za všechno to cestování a dobrodružství, nevím, jak dlouho to ve zdraví dokáži unést.
Takže teď si dám pěkně hodinku klidu, než pojedu dál. A budou doufat v aspoň jeden klidný den, před koncem týdne. A mezitím se budu těšit na hudební zážitky, milá setkání a budu si užívat ty krásné světy, ve kterých se teď pohybuji:)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Who Feels Love?

:)
:(

Komentáře

1 Jasmína Jasmína | Web | 28. června 2011 v 12:16 | Reagovat

Ty jo, takových zážitků.., tolik jich nemám ani za celé prázdniny ;D. Ty jedeš na Rock of People? Závidím.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
banner azheimer
TOPlist
Eastern Dragon Egg on Dragonadopters
Western Dragon Egg on Dragonadopters

Dark Dragon Egg on Dragonadopters
Strider on Dragonadopters

Western Dragon Egg on Dragonadopters
Dino Egg on DragonadoptersWestern Dragon Egg on Dragonadopters

Plesiodragon Egg on Dragonadopters